Arančin blok
O BLOKU

2017
2016
2015
2014
2012

rss
Paty v rade 25.7.2012
Dobre poledne z druheho Stanfordskeho tydne!

Nejdriv bych rada predeslala, ze jestli nepisu, neznamena to, ze jsem na vas zanevrela, nybrz ze jsem naopak nezanevrela na sve pocitaci ukoly, ktere si zadaji vetsinu meho dne. Tak se prosim nezlobte a prejte mi rychly a bystry usudek.

Zjistila jsem, ze nikdo nema cerne oci. Ja si je vzdycky prala a bylo mi lito, ze mi nalezi jen s nadsazkou. Ale stalo se, ze jsme sedeli v Arrillaze ve svetle vecernim, ktere me hralo do zad, ale naproti sedicim sikmoockam palilo do oci. A jak tak do nich koukam, vidim, ze nejsou cerne, jak jsem si vzdycky myslela! Zavedla jsem k tomuto tematu rec a Asiatky mi vysvetlily, ze zadne oci ve skutecnosti nejsou cerne, jen prinejlepsim tmave hnede. Chvili pak jeste spekulovaly o cernosich, kteri by snad mohli mit kolem zornic opravdovou cern, ale nakonec se shodly, ze to taky bude spis hneda. Christina podotkla, ze je skoda, ze nemame v SUMACu zadneho cernocha, neb bychom to tim padem mohly snadno prozkoumat, ale podle meho mineni staci, ze cely Stanford je jich plny - ona uz se nejaka prilezitost najde. Jako by si me chtel osud naklonit, zeptal se me zrovna jeden Afroamerican asi o pul hodiny pozdeji, jak se dostane do jidelny (a nebyla to za posledni dny jedina otazka na cestu - asi vypadam jako mistni nebo co...). Ovsem kdyz jsem mu privetive poradila, nechala jsem ho klidne odkracet, protoze ma prezamestnana mysl mezitim zapomnela, ze se vlastne chce zajimat o problem barvy oci.

Kdyz uz jsme u te jidelny, muzu rovnou navazat vcerejsi veceri, na kterou jsem castecne nahodou a castecne z vedomeho rozhodnuti sla poprve sama. Melo to za nasledek jedno jedine a sice ze kdyz jsem se pohodlne usadila ke stolu a polozila pred sebe Nesnesitelnou lehkost byti, prisedl si ke mne neznamy mlady muz, jenz se posleze ukazal byt Turkem Atomem. Po par obycejnych vetach se ukazalo, ze Atom je z Istanbulu, kteryzto fakt mi pripomel jeden z nejuzasnejsich sboru, ktery jsem kdy potkala - Bogazici Jazz Choir, taktez z Istanbulu. Zminila jsem ho a ukazalo se, ze tento sbor neni znamy jen mne a ze se Atom prateli s jeho sbormistrem Masisem. Svet je opravdu maly...

Vcera jsme meli druhou zvanou prednasku. Zvane prednasky jsou udalosti odehravajici se zhruba jednou tydne a z meho uhlu pohledu je jedna z jejich hlavnich vlastnosti ta, ze pres vsechnu svou zajimavost cloveku ubiraji cas na Problem Set, Problem of the Day i Research project. Minuly tyden se nam predstavil John Edmark (www.JohnEdmark.com) s tematem spise lehciho razu. Kdyz jsme se den pred jeho prednaskou ptali naseho counselora Silese o cem to bude, povedel nam pouze "Rick rikal, ze John dela 'cool mathie stuffs'." Po shlednuti Johnova vystoupeni musim rict, ze lepe to asi nazvat nejde. Ten clovek si proste hraje s Fibonacciho cisly, zlatym rezem a spiralami a dela z nich... Cool mathie stuffs. Zkuste si prohlednout stranky. Vcera zaclo trochu prituhovat, kdyz za nami prisel Bryan Conrad - mensi, tmavovlasy, spis nenapadny, mirne se kulatici zada, H-index 11. Pohodlne jsem se usadila na vybrane misto, otevrela jsem sve desky na poznamky, pripravila si tuzku, nasadila bryle, vzhledla k tabuli a... A zjistila jsem, ze uz je ji polovina popsana. Nastesti se posleze ukazalo, ze tabule je posouvaci a skryva ve svych utrobach tabule dalsi a dalsi, takze stacilo, kdyz ji Bryan za tu hodinu premazal petkrat. Snaha pochytit vsechno me natolik vycerpala, ze uz jsem vcera nespocitala Problem of the Day a vlastne si doted moc nejsem jista, jak to melo byt - asi se pujdu zeptat Christiny...

Jak tak koukam, cas uz se chyli k jedne odpoledni, takze budu muset zanechat buseni do klavesnice a jit busit do sveho genia. Mejte se krasne a pozdravujte maticku s drapy, jak rikaval Kafka.